Australští výzkumníci dosáhli podle odborníků „zásadního“ průlomu v oblasti kvantového počítání, který by mohl v příštích letech dramaticky urychlit možnosti zpracování umělé inteligence.
Tým z University of Sydney vedený profesorem Davidem Reillym vyvinul miniaturní CMOS „chiplet“, jenž dokáže pracovat při teplotě 100 milikelvinů (těsně nad absolutní nulou) a současně ovládat několik křemíkových spinových qubitů s využitím pouhých mikrowattů energie. Tím vyřešili dlouho považovanou za nepřekonatelnou inženýrskou výzvu v oblasti kvantových počítačů.
Význam této inovace spočívá v možnosti umístit řídicí elektroniku méně než milimetr od samotných qubitů, aniž by došlo k narušení jejich křehkých kvantových stavů. „Díky pečlivému návrhu ukazujeme, že qubity si téměř nevšimnou spínání 100 000 tranzistorů hned vedle,“ vysvětlil Reilly, který úspěch označil za „konec dlouhé cesty“ po deseti letech vývoje.
Tradiční přístupy ke kvantovým počítačům vyžadují objemné externí řídicí systémy propojené hustým vedením, což představuje zásadní překážku škálovatelnosti. Integrací řídicí elektroniky přímo do CMOS balení vhodného pro kryogenní provoz australský tým tuto bariéru odstranil a otevřel cestu k procesorům s miliony qubitů na jednom čipu.
Průlom staví na křemíkových spinových qubitech, které jsou obzvláště slibné díky kompatibilitě se stávajícími výrobními procesy polovodičů. Na rozdíl od jiných kvantových technologií lze tyto qubity vyrábět ve velkém pomocí stejných CMOS postupů, jaké se používají v moderních smartphonech a počítačích.
Dopady na oblast umělé inteligence jsou zásadní. Kvantové počítače s miliony qubitů by mohly exponenciálně urychlit trénování složitých AI modelů a umožnit zcela nové třídy algoritmů, které jsou na klasickém hardwaru nemožné. To by mohlo vést k průlomům v oblastech, jako je vývoj léků, věda o materiálech nebo optimalizace složitých systémů, které zůstávají výpočetně neřešitelné i pro nejpokročilejší současné AI systémy.