Od chvíle, kdy OpenAI v roce 2022 uvedla ChatGPT, se nástroje umělé inteligence rychle rozšířily po univerzitních kampusech napříč zemí. Tyto AI systémy, zahrnující jazykové modely i generátory obrázků, reagují na uživatelské podněty a zásadně mění způsob, jakým studenti přistupují ke svým studijním povinnostem.
Mnoho profesorů se staví proti využívání AI v akademickém prostředí a upozorňuje na rizika podvádění, faktických nepřesností, nadměrné závislosti studentů a úpadku kritického myšlení. V reakci na to univerzity zavádějí software na detekci AI, jako je Turnitin, který identifikuje AI-generovaný obsah ve studentských pracích.
"Pro mě a pro mnoho profesorů je to strach," přiznává Celeste Pilegardová, profesorka kognitivní vědy a pedagogické psychologie na UCSD. "Držíme se posledních zbytků naděje, že se z toho nestane věc, kterou budou používat všichni." Pilegardová se obává, že studenti využívající AI k absolvování úvodních kurzů nebudou mít základní znalosti ani schopnost hodnotit přesnost AI. "Je těžké rozpoznat, co je skutečné a co falešné, co je užitečné a co zavádějící," vysvětluje. "Pokud máte v dané oblasti dostatečné znalosti, lze ChatGPT využít jako myšlenkový nástroj, protože dokážete rozpoznat jeho nedostatky."
Někteří pedagogové zaujímají vůči AI ve svých hodinách nekompromisní postoj. Na jedné kalifornské univerzitě prosazuje profesorka v kurzu výuky gramotnosti přísný zákaz používání AI s argumentem, že "AI bere studentům možnost projít si produktivním bojem", který je zásadní pro hluboké učení a rozvoj dovedností.
Jiní vyučující naopak AI přijímají, přestože si uvědomují její omezení. "V podstatě měním osnovy každý den," říká jeden z profesorů, který se věnuje tématům spojeným s AI. "Připomíná mi to, že jako profesionál musím být neustále připravený přizpůsobovat se novým technologiím, protože se vyvíjejí velmi rychle. Je důležité být otevřený a zvědavý, co nám technologie může přinést a jak nám může pomoci."
Přístupy institucí se výrazně liší. Na USC si profesoři mohou vybrat mezi dvěma strategiemi uvedenými ve školních směrnicích: "Přijmout a rozvíjet" nebo "Odmítat a detekovat". Bobby Carnes, docent klinického účetnictví, našel kompromis: "Používám to pořád, takže nedává smysl říkat studentům, že to nesmí používat."
Univerzity stále častěji pořádají akce, které mají tyto výzvy řešit. Michigan State University nedávno uspořádala AI Summit 2025, jehož cílem bylo vytvořit proaktivní strategii pro integraci AI. Akce se zúčastnili odborníci jako Lauren Klein z Emory University, která zdůraznila, že "humanitní myšlení a nápady mohou pomoci při identifikaci a zásahu do datových předsudků a vést vývoj AI systémů, které jsou spravedlivé, inkluzivní a vedené komunitou."
Významnou překážkou je nedostatečná připravenost pedagogů. Výzkumy ukazují, že učitelé mají obavy z omezeného porozumění AI a etickým otázkám, které přináší. Mnozí uvádějí nedostatek možností profesního rozvoje jako hlavní bariéru. Tyto obavy podtrhují důležitost kvalitních vzdělávacích programů zaměřených na společenské a etické dopady AI, nikoliv pouze na technické aspekty.
S tím, jak AI dále proměňuje vzdělávání, odborníci zdůrazňují význam přípravy budoucích vývojářů a uživatelů AI k zamyšlení nad tím, jak technologie ovlivňuje lidské životy. To zahrnuje přijetí odpovědnosti za maximalizaci přínosů AI a minimalizaci možných škod, například systematičtějším začleněním etiky AI do tvorby osnov.
Do budoucna plánují organizace jako Asociace amerických vysokých škol a univerzit iniciativy typu Institute on AI, Pedagogy, and the Curriculum pro roky 2025–26. Tento online program má pomoci katedrám a institucím "efektivně reagovat na výzvy a příležitosti, které umělá inteligence přináší pro kurzy, osnovy i vysokoškolské vzdělávání obecně" prostřednictvím virtuálních akcí, mentorství a spolupráce na implementaci akčních plánů pro AI.