Rozdíl mezi lidskou a umělou inteligencí se v roce 2025 rychle stírá, což zpochybňuje dlouhodobě zakořeněnou představu našeho druhu, že naše kognitivní schopnosti nás činí jedinečnými mezi tvory na Zemi.
Podle Stanfordské zprávy AI Index 2025 se výkonnostní rozdíl mezi předními AI modely během posledního roku dramaticky zúžil. V časově omezených scénářích do dvou hodin nyní špičkové AI systémy dosahují čtyřnásobně vyššího skóre než lidské experty u složitých úkolů. Lidé si však udržují výraznou převahu v dlouhotrvajících výzvách, kde v úkolech trvajících 32 hodin a více překonávají AI v poměru 2:1.
„V úlohách s krátkým časovým horizontem dosahují nejlepší AI systémy čtyřnásobného skóre oproti lidským expertům, ale když mají na úkol více času, lidé podávají lepší výkony než AI,“ uvádí Stanfordský institut pro umělou inteligenci zaměřenou na člověka. Tento vzorec naznačuje, že zatímco AI vyniká v rychlém rozpoznávání vzorů a zpracování informací, lidská inteligence stále dominuje v oblastech vyžadujících dlouhodobé uvažování, kreativitu a adaptabilitu.
Objevuje se také koncept „inteligence Homo sapiens“ (HSI), protože vědci se snaží pochopit kolektivní lidský intelekt, který přesahuje individuální schopnosti. Tato vyšší forma inteligence, kterou někteří přirovnávají ke konceptu „jediného intelektu“ Averroa, může představovat kognitivní výhodu lidstva oproti strojům. Opírá se o naši sociální povahu a schopnost spolupracovat při řešení problémů, která se vyvíjela po tisíciletí.
Mezitím se globální závod v oblasti AI dále zostřuje. Instituce z USA vytvořily v roce 2024 čtyřicet významných AI modelů, zatímco Čína patnáct a Evropa tři. Zatímco Amerika si udržuje kvantitativní náskok, čínské modely rychle dohánějí kvalitativní rozdíl – výkonnostní rozdíly v klíčových benchmarcích se z dvouciferných hodnot v roce 2023 zmenšily téměř na nulu.
S rostoucí integrací AI do lidské společnosti odborníci zdůrazňují důležitost vývoje AI systémů, které budou doplňovat, nikoli nahrazovat lidské schopnosti. „Neměli bychom zaměňovat obtížnost úkolu (subjektivní, antropocentrická) se složitostí úkolu (objektivní),“ upozorňují vědci zkoumající vztah mezi lidskou a umělou inteligencí. „Naopak prosazujeme všestranné pojetí inteligence a uznání jejích mnoha možných forem a složení.“
Tento vyvíjející se vztah mezi lidskou a umělou inteligencí nás nutí znovu promýšlet, co činí náš druh výjimečným. Jak pokračujeme ve vytváření stále sofistikovanějších AI systémů, zůstává otázkou, zda se neblížíme k nové evoluční etapě, kdy se lidská a umělá inteligence stanou vzájemně závislými partnery namísto konkurentů.