Administrativa prezidenta Donalda Trumpa spustila ambiciózní Akční plán pro umělou inteligenci, který má výrazně urychlit růst datových center ve středním Texasu – s potenciálně dalekosáhlými dopady na životní prostředí.
Plán, představený 23. července 2025, stanovuje komplexní strategii pro udržení americké dominance v oblasti umělé inteligence prostřednictvím tří klíčových pilířů: urychlení inovací, budování infrastruktury pro umělou inteligenci a podpora mezinárodní diplomacie a bezpečnosti. Identifikuje více než 90 federálních politických opatření, která má administrativa v následujících týdnech a měsících realizovat.
Stěžejním bodem iniciativy je exekutivní nařízení s názvem „Urychlení federálního povolování infrastruktury datových center“, které má usnadnit rychlou výstavbu zmírněním federálních regulačních požadavků a využitím federálně vlastněných pozemků pro rozvoj datových center. Toto nařízení konkrétně ukládá federálním agenturám identifikovat kategorické výjimky podle Národního zákona o ochraně životního prostředí a nařizuje Agentuře pro ochranu životního prostředí urychlit povolovací proces úpravou předpisů podle zákonů o čistém ovzduší, čisté vodě a dalších environmentálních zákonů.
Texas se stal hlavním bodem této expanze; společnosti Microsoft a OpenAI již staví obří datové centrum Stargate Project v Abilene, kde se očekává okamžitá investice přibližně 100 miliard dolarů. Po spuštění bude toto zařízení spotřebovávat tolik energie, kolik vystačí na napájení 750 000 domácností, a bude podporováno vlastní elektrárnou na zemní plyn.
Odborníci na životní prostředí však vyjádřili značné obavy ohledně dopadů tohoto plánu. V městech jako Kyle, Pflugerville a Round Rock se místní skupiny ptají, proč jsou datovým centrům poskytovány daňové pobídky, když spotřebují více vody, než kolik přinášejí pracovních míst, a proč se staví nové kampusy bez jasných dlouhodobých plánů na zajištění vody. Podle odborné zprávy Houston Advanced Research Center (HARC) spotřebují datová centra v Texasu v roce 2025 až 49 miliard galonů vody, přičemž do roku 2030 by to mohlo vzrůst až na 399 miliard galonů – což představuje 6,6 % celkové spotřeby vody ve státě.
Přístup administrativy čelí kritice ze strany ekologických aktivistů, kteří tvrdí, že akční plán otevírá cestu k větší závislosti na infrastruktuře využívající fosilní paliva pro energeticky náročné superpočítačové sklady, aniž by dostatečně konzultoval obavy místních komunit. Zvlášť znepokojující je pro ochránce přírody plán na celonárodní povolení podle zákona o čisté vodě, které by umožnilo stavbu datových center bez povinnosti informovat veřejnost o dopadech na místní vodní systémy, stejně jako zpřístupnění federálních pozemků pro datová centra a zavedení nových výjimek z požadavků na environmentální posouzení.
Zatímco Texas i přes omezené zdroje dál přitahuje giganty v oblasti umělé inteligence, napětí mezi technologickým pokrokem a environmentální udržitelností zůstává zásadní výzvou pro komunity napříč celým státem.