V průlomovém vítězství pro práva spotřebitelů na soukromí souhlasil Google se zaplacením 1,375 miliardy dolarů za urovnání žalob podaných texaským generálním prokurátorem Kenem Paxtonem kvůli údajným nelegálním praktikám sběru dat.
Vyrovnání, oznámené 9. května 2025, řeší dvě žaloby podané v roce 2022, které obviňovaly technologického giganta z nezákonného sledování polohy uživatelů i v případě, že měli vypnuté nastavení polohy, ze sběru biometrických údajů bez řádného souhlasu a z matení uživatelů ohledně úrovně ochrany soukromí v anonymním režimu prohlížeče Chrome.
"Google po léta tajně sledoval pohyb lidí, jejich soukromé vyhledávání a dokonce i jejich hlasové otisky a geometrii obličeje prostřednictvím svých produktů a služeb," uvedl Paxton ve svém prohlášení. "Toto vyrovnání ve výši 1,375 miliardy dolarů je velkým vítězstvím pro soukromí obyvatel Texasu a vysílá firmám jasný vzkaz, že za zneužití důvěry zaplatí."
Žaloby tvrdily, že Google porušil texaský zákon Capture or Use of Biometric Identifier Act tím, že shromažďoval miliony biometrických identifikátorů, včetně geometrie obličeje a hlasových otisků, prostřednictvím služeb jako Google Photos, Google Assistant a Nest Hub Max bez získání informovaného souhlasu uživatelů.
Mluvčí Googlu José Castañeda uvedl, že společnost v rámci vyrovnání nepřiznala žádné pochybení ani odpovědnost. "Tímto urovnáváme řadu starých nároků, z nichž mnohé již byly vyřešeny jinde, a týkají se produktových zásad, které jsme už dávno změnili," uvedl Castañeda. Vyrovnání nevyžaduje, aby Google provedl jakékoli nové změny ve svých produktech či zásadách ochrany soukromí.
Vyrovnání ve výši 1,375 miliardy dolarů výrazně převyšuje předchozí dohody Googlu v oblasti ochrany soukromí, včetně dohody s koalicí 40 států v hodnotě 391 milionů dolarů a vyrovnání s Kalifornií ve výši 93 milionů dolarů. Přichází téměř 10 měsíců poté, co Texas dosáhl podobného vyrovnání s Metou ve výši 1,4 miliardy dolarů kvůli obviněním z neoprávněného sběru a využívání dat pro rozpoznávání obličeje.
Jak technologické firmy čelí stále větší regulační kontrole svých praktik sběru dat, toto vyrovnání představuje významný moment v pokračujícím boji za digitální práva na soukromí a signalizuje, že státy přistupují k vymáhání zákonů na ochranu spotřebitelů vůči velkým technologickým firmám mnohem razantněji.