Institut pro umělou inteligenci zaměřenou na člověka (HAI) při Stanfordově univerzitě zveřejnil Zprávu o indexu AI 2025, která nabízí komplexní analýzu globálního stavu a vývoje umělé inteligence.
Zpráva, vedená interdisciplinární řídící komisí složenou z odborníků z akademické sféry i průmyslu, odhaluje, že firemní investice do AI dosáhly v roce 2024 částky 252,3 miliardy dolarů, přičemž soukromé investice vzrostly o 44,5 % a fúze a akvizice o 12,1 % oproti předchozímu roku. Soukromé investice do AI v USA dominovaly s 109,1 miliardy dolarů, což je téměř 12krát více než čínských 9,3 miliardy dolarů a 24krát více než 4,5 miliardy dolarů ve Velké Británii. Rozdíl je ještě výraznější v oblasti generativní AI, kde americké investice převýšily součet investic Číny, Evropské unie a Velké Británie o 25,4 miliardy dolarů.
Podniková adopce AI výrazně zrychlila: v roce 2024 uvádí 78 % organizací využití AI, zatímco v roce 2023 to bylo 55 %. Podobně se více než zdvojnásobil počet respondentů, kteří používají generativní AI alespoň v jedné obchodní funkci—z 33 % v roce 2023 na 71 % v minulém roce.
Zpráva zdůrazňuje dramatické zlepšení schopností AI. Nové benchmarky zavedené v roce 2023 zaznamenaly nárůst výkonu v rozmezí 18,8 až 67,3 procentního bodu během jediného roku. AI systémy také výrazně pokročily v generování vysoce kvalitního videa a v některých případech dokonce jazykové modely překonaly lidské programátory v programovacích úlohách.
Na poli politiky americké federální úřady v roce 2024 představily 59 regulací týkajících se AI—více než dvojnásobek oproti roku 2023. Celosvětově se počet legislativních zmínek o AI zvýšil od roku 2023 o 21,3 % ve 75 zemích, což znamená devítinásobný nárůst od roku 2016. Také vlády masivně investují: Čína spustila polovodičový fond v hodnotě 47,5 miliardy dolarů, Francie se zavázala investovat 109 miliard eur do AI a digitálních projektů a Saúdská Arábie zahájila program rozvoje AI v hodnotě 100 miliard dolarů.
Ve vzdělávání nyní dvě třetiny zemí nabízejí nebo plánují nabízet výuku informatiky na úrovni základních a středních škol—dvojnásobek oproti roku 2019—přičemž největšího pokroku dosahují Afrika a Latinská Amerika. Přístup však zůstává v mnoha regionech omezený kvůli základním infrastrukturním nedostatkům, jako je například dostupnost elektřiny.