Rychlý rozmach umělé inteligence dramaticky zvyšuje uhlíkovou stopu technologického průmyslu, jak uvádí nová zpráva Organizace spojených národů zveřejněná 5. června 2025.
Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) sledovala emise skleníkových plynů u 200 předních digitálních firem v období 2020 až 2023 a zjistila, že nepřímé emise oxidu uhličitého čtyř technologických gigantů zaměřených na AI – Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Metě – vzrostly v tomto období v průměru o 150 %. Největší nárůst provozních emisí zaznamenal Amazon (182 %), následovaný Microsoftem (155 %), Metou (145 %) a Alphabetem (138 %).
Tyto nepřímé emise, zahrnující emise vzniklé při výrobě nakupované elektřiny, páry, tepla a chlazení, prudce vzrostly především kvůli obrovské energetické náročnosti datových center poháněných AI. Zpráva ITU varuje, že s rostoucími investicemi do AI mohou emise z největších systémů dosáhnout až 102,6 milionu tun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně.
Dopad na životní prostředí však přesahuje samotné emise uhlíku. Datová centra vyžadují sofistikované chladicí systémy, které spotřebovávají značné množství vody – například spotřeba vody u Googlu vzrostla od roku 2019 téměř o 88 %. To je zvláště znepokojivé v oblastech náchylných k suchu, jako je Kalifornie.
Technologické firmy reagují různými iniciativami v oblasti udržitelnosti. Amazon uvedl, že investuje do projektů bezuhlíkové energie, včetně jaderné a obnovitelné. Microsoft zdvojnásobil tempo úspor energie a přechází na čipové kapalinové chlazení, aby snížil spotřebu. Meta pracuje na snižování emisí, spotřeby energie i vody ve svých datových centrech.
Zpráva ITU však upozorňuje, že ačkoli stále více digitálních firem stanovuje cíle pro snižování emisí, tyto ambice se zatím plně neprojevily v reálném poklesu emisí. Rychlý rozvoj AI žene prudký nárůst globální poptávky po elektřině – spotřeba elektřiny datovými centry roste čtyřikrát rychleji než celková spotřeba.
Odborníci předpovídají, že globální spotřeba elektřiny pro datová centra by se mohla do roku 2030 zdvojnásobit na přibližně 945 terawatthodin, což by představovalo téměř 3 % celosvětové spotřeby elektřiny. Tento nárůst vytváří tlak na stávající energetickou infrastrukturu a některé energetické společnosti proto navrhují stavbu nových elektráren na fosilní paliva, aby pokryly rostoucí poptávku – což podle ekologů může ohrozit klimatické cíle.