Výzkumníci z Univerzity v Surrey a Univerzity v Hamburku představili revoluční přístup k trénování sociálních robotů, který eliminuje potřebu lidských účastníků v raných fázích vývoje. Studie, která bude prezentována na letošní Mezinárodní konferenci IEEE o robotice a automatizaci (ICRA), znamená významný pokrok ve způsobu, jakým jsou sociální roboti vyvíjeni a testováni.
Tým vyvinul model predikce dynamických trajektorií pohledu, který umožňuje humanoidním robotům předvídat, kam se lidé v rámci sociálních interakcí dívají. Pomocí dvou veřejně dostupných datových sad prokázali, že roboti mohou efektivně napodobovat lidské pohyby očí bez nutnosti dohledu v reálném čase. Tento průlom je obzvláště cenný, protože model si zachovává přesnost i v nepředvídatelných prostředích, což jej činí vhodným pro reálné nasazení.
„Použití robotických simulací místo raných lidských testů je zásadním krokem vpřed pro oblast sociální robotiky,“ vysvětluje Dr. Di Fu, spoluvedoucí studie a lektorka kognitivní neurovědy na Univerzitě v Surrey. „Znamená to, že můžeme testovat a vylepšovat modely sociálních interakcí ve velkém měřítku, což robotům umožní lépe rozumět lidem a reagovat na ně.“
Dopady tohoto výzkumu sahají daleko za hranice laboratoře. Odstraněním úzkého hrdla v podobě lidského testování mohou vývojáři výrazně urychlit tvorbu a zdokonalování sociálně schopných robotů. To by mohlo vést k rychlejšímu nasazení v klíčových oblastech, jako je zdravotnictví, kde jsou sociální roboti stále častěji využíváni k podpoře péče o pacienty a asistenci zdravotnickému personálu. Ve vzdělávání by tito roboti mohli poskytovat personalizované výukové zážitky, zatímco zákaznické služby by mohly těžit z přirozenějších interakcí mezi člověkem a robotem.
Výzkumníci plánují svůj přístup dále rozšířit, aby prozkoumali sociální uvědomění v rámci robotického ztělesnění a otestovali jeho účinnost v komplexnějších sociálních prostředích s různými typy robotů. Jak se simulační technologie dále rozvíjí, slibuje ještě více zefektivnit vývoj robotů, kteří budou schopni smysluplně komunikovat s lidmi v každodenních situacích.
Tato inovace představuje významný krok směrem k autonomnějším procesům vývoje AI a má potenciál zásadně proměnit způsob, jakým navrhujeme a implementujeme sociální roboty napříč různými odvětvími.