Průlomová studie využívající umělou inteligenci k analýze snímků mozku odhalila skrytý neurologický dopad pandemie COVID-19 na zdravé jedince.
Výzkumníci z Univerzity v Nottinghamu použili pokročilé algoritmy strojového učení k prozkoumání dat z magnetické rezonance téměř 1 000 dospělých v rámci britské studie UK Biobank. Tím, že AI modely trénovali na více než 15 000 snímcích mozku pořízených před pandemií, vytvořili sofistikovaný nástroj pro predikci „věku mozku“, který dokáže odhadnout, jak starý mozek člověka vypadá ve srovnání s jeho skutečným věkem.
Zjištění, publikovaná v Nature Communications 22. července, ukázala, že lidé, kteří prožili pandemii, vykazovali v průměru o 5,5 měsíce rychlejší stárnutí mozku oproti těm, kteří byli skenováni zcela před pandemií. Pozoruhodné je, že tento efekt stárnutí se projevil bez ohledu na to, zda byli jedinci virem nakaženi.
„Nejvíce mě překvapilo, že i lidé, kteří COVID nikdy neměli, vykazovali významné zvýšení rychlosti stárnutí mozku,“ uvedl hlavní autor studie Dr. Ali-Reza Mohammadi-Nejad. „Opravdu to ukazuje, jak moc samotný zážitek z pandemie – od izolace po nejistotu – mohl ovlivnit zdraví našeho mozku.“
Stárnutí mozku bylo nejvýraznější u starších osob, mužů a lidí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí. Zajímavé je, že pouze ti, kteří prodělali infekci COVID-19, vykazovali měřitelné zhoršení kognitivních schopností, jako je mentální flexibilita a rychlost zpracování informací, což naznačuje, že strukturální změny v mozku nemusí nutně znamenat funkční postižení.
Ačkoli se studie nezabývala konkrétními intervencemi, vědci naznačují, že strategie známé pro udržení zdraví mozku – například fyzická aktivita, dostatek spánku, zdravá strava a sociální kontakt – mohou pomoci zmírnit stárnutí mozku související s pandemií. Zároveň upozorňují, že pozorované změny by mohly být vratné, což je povzbudivá zpráva pro plánování veřejného zdraví.
„Naše zjištění zdůrazňují potřebu řešit nejen životní styl, ale i zdravotní a socioekonomické nerovnosti, abychom zmírnili urychlené stárnutí mozku,“ uzavírají autoři. „Tato studie nám připomíná, že zdraví mozku je utvářeno nejen nemocemi, ale i naším každodenním prostředím a velkými společenskými otřesy.“