RAND Corporation zveřejnila zásadní analýzu čínské strategie v oblasti umělé inteligence, která odhaluje jak silné stránky, tak zranitelnosti v úsilí Pekingu ovládnout globální AI do roku 2030.
Zpráva s názvem 'Full Stack: China's Evolving Industrial Policy for AI' byla publikována v červnu 2025 autory Kyle Chanem, Gregory Smithem, Jimmym Goodrichem, Gerardem DiPippem a Konstantinem F. Pilzem. Podrobně zkoumá, jak Čína nasazuje nástroje průmyslové politiky napříč celým technologickým stackem AI – od polovodičových čipů až po aplikace.
Autoři studie dospěli k závěru, že čínská průmyslová politika v oblasti AI pravděpodobně urychlí rychlý pokrok země, zejména díky podpoře výzkumu, rozvoje talentů, dotovaných výpočetních zdrojů a aplikací. Čínské AI modely rychle dohánějí výkonnostní náskok přední americké konkurence a adopce AI v Číně rychle roste napříč sektory – od elektromobilů a robotiky po zdravotnictví a biotechnologie.
Zpráva však identifikuje i zásadní překážky čínských ambicí v AI. Země ovládá pouze asi 15 procent celkové světové výpočetní kapacity pro AI, zatímco Spojené státy mají přibližně 75 procent. To ukazuje na výrazný deficit ve výpočetní infrastruktuře, který se čínská státní podpora snaží řešit. Financování základního výzkumu AI na univerzitách a ve státem podporovaných laboratořích je označeno za klíčový faktor rozvoje čínského AI průmyslu.
Hlavní překážkou, na kterou zpráva upozorňuje, je závislost Číny na zahraničních technologiích. Na zasedání politbyra v dubnu 2025 čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil potřebu "soběstačnosti" a vytvoření "autonomně kontrolovatelného" ekosystému AI hardwaru a softwaru. Peking podporuje vývoj domácích alternativ k grafickým procesorům Nvidia, například řady Ascend od Huawei, které však zaostávají jak ve výkonu, tak v objemu výroby. Tato závislost na menším počtu a méně výkonných čipech nutí čínské firmy šetřit výpočetní kapacitou, což omezuje počet i rozsah trénovacích a nasazovacích úloh AI modelů.
Aby čínské AI firmy obešly americké exportní kontroly, uchylují se k různým strategiím – od hromadění zásob čipů, přes pašování, až po budování datových center po celém světě, například v Mexiku nebo Malajsii. Ačkoliv státní podpora zvyšuje konkurenceschopnost a urychluje pokrok, výzvy jako americké exportní kontroly a neefektivní alokace zdrojů mohou růst zpomalit. Studie nakonec uzavírá, že rozvoj AI v Číně pravděpodobně zůstane těsným konkurentem USA, a to díky kombinaci státní podpory a inovací v soukromém sektoru.
Zpráva také uvádí, že čínští politici se nesoustředí pouze na "vítězství v závodě o AGI" (i když některé čínské technologické firmy ano). Místo toho budují světově špičkový a odolný AI průmysl, který má zvýšit produktivitu celé ekonomiky, se zvláštním důrazem na aplikace v oblasti "hard tech" jako je robotika a průmyslová automatizace. Tento strategický přístup odráží dlouhodobou vizi Číny o technologické soběstačnosti a ekonomické transformaci prostřednictvím AI.